První zážitky
aneb jak se jede do Turecka a naše první zážitky
Odesláno: 19.07.2006, 15:35:31 | Napsal(a): Petr | Místo: Trabzon
aneb jak se jede do Turecka a naše první zážitky
Odesláno: 19.07.2006, 15:35:31 | Napsal(a): Petr | Místo: Trabzon
Naše postřehy
Naše cesta odstartovala v pondělí 10.7. v 8:30 na nádraží Florenc. Ačkoliv byly obavy ze společnosti Katev, ukázaly se jako liché a my bez jakýchkoliv problémů druhý den ráno dojeli přes slovenské, maďarské, srbské a bulharské hranice do hlavního města Bulharska - Sofie. Zde nás čekalo celodenní čekání na přípoj do Istanbulu, neboť jsme chtěli jet opět na noc, které jsme strávili prohlídkou města. Sofie na nás udělala dojem, rozhodně to není ošklivé město jak jsme na netu četli. Prohlídli jsme si všechny důležité památky ve městě a zbytek dne jsme seděli na nádraží a kecali s jedním Čechem, který se vracel do Čech z túry po bulharských horách. - Sofie má pěkné centrum, navíc se dá projít za chvilku.
- Nejvýhodnejší směnárnu (1,954 leva za euro) jsme našli na dlouhé ulici, po které jsme šli, kdyz jsme se ptali na centrum. Při východu z nádraží (od "budovatelské" sochy) je to přímo za nosem. V centru je pak ještě několik dalších se stejným kurzem a bez poplatku
- Když se jde po ulici podél nové haly nádraží, je možné navštívit super tržnici, což se hodí, protože jsme skoro nenašli žádné pořádné potraviny.
- 24-hodinová cesta do Sofie proběhla poklidně, celkem jsme jí zvládli ve zdraví, dalších skoro 9 hodin do Istanbulu už byla brnkačka, obzvlášť po celodenním odpočinku v Sofii. Místa na nohy bylo v obou autobusech dost, trochu problémy měla akorát Káťa v Katevu, ale šoupla je do uličky:-)
- Nejvýhodnejší směnárnu (1,954 leva za euro) jsme našli na dlouhé ulici, po které jsme šli, kdyz jsme se ptali na centrum. Při východu z nádraží (od "budovatelské" sochy) je to přímo za nosem. V centru je pak ještě několik dalších se stejným kurzem a bez poplatku
- Když se jde po ulici podél nové haly nádraží, je možné navštívit super tržnici, což se hodí, protože jsme skoro nenašli žádné pořádné potraviny.
- 24-hodinová cesta do Sofie proběhla poklidně, celkem jsme jí zvládli ve zdraví, dalších skoro 9 hodin do Istanbulu už byla brnkačka, obzvlášť po celodenním odpočinku v Sofii. Místa na nohy bylo v obou autobusech dost, trochu problémy měla akorát Káťa v Katevu, ale šoupla je do uličky:-)
Ve 20:30 hodin jsme vyjeli luxusním autobusem společnosti Metro směr Istanbul, jako občerstvení jsme dostali čaj nebo kafe, k tomu malou bábovičku, a kdo chtěl, tak ještě vodu. Později jsme zjistili, že to je v Turecku běžné (velké autobusy, ve kterých se občerstvení podává jezdí skoro na všech delších tratích). Bulharsko-turecká hranice nás trochu zaskočila, projetí všech kontrol trvalo asi 2,5 hodiny a když už jsme mysleli, že máme všechno za sebou, odstavil se autobus a vyndala se veškerá bagáž ke kontrole. Na naše baťohy celníci naštěstí jenom koukli, řekli "Turisti ok" a šli pryč. Asi na obalení nervů jsme dostali ještě kolu a zbytek noci prospali.
Přílohy:
K tomuto článku nebyla přiložena žádná příloha
Tento článek byl celkem zobrazen: 2966x.